Vše je zde…

Vše, co  je zde je i tam, co není zde, není ani tam. Hádanka? Na první pohled se jí tato věta zdá. Jeden organismus. Celý kosmos. My jen součástí tohoto nesmírně fascinujícího, tak jako je naší součástí každá buňka. Jsme jen atomy, které mají mezi sebou méně prostoru než ho mají s atomy, které do svého já už tak nějak nepočítám. Je to taková rodina atomů, držících pohromadě, ale patřících do toho obrovského celku pojímajícího vše.

Nejsou barvy, nejsou zvuky… Je naše vědomí, které dekóduje vibrace energií v tyto vlastnosti. My bychom mršinu nepozřeli, sup ano. Jeho vnímání je jiné. Jeho vědomí dekoduje pro nás odporně zapáchající jako libou vůni. Kdo má pravdu? Nikdo a všichni. Mršina páchne, mršina krásně voní… Naše a jeho představy. Vědomí máme jiné.

Všichni jsme součástí mršiny a ona nás, sup jsme my, my jsme sup. Jen atomy se nepomíchají, tak jako ledvina se nepomíchá s játry a přesto tyto dva shluky částic stále považuji za součást sebe. Jsem ledvinou celku. Když nebudu fungovat správně bude tělu špatně a jeho stav se samozřejmě přenese na zbytek těla. V opačném případě bude tělo prospívat, stejně to platí pro játra, slinivku, plíce, srdce… Každý orgán je důležitý a má svoji důležitou funkci pro celek.

Když se starám o Tebe, starám se tím o sebe.

Naše vědomí je svobodné, můžeme být kdekoliv. Nezáleží jak jsme si vzdáleni, jsem Tvojí součástí a Ty mou…

Štěstí…

Na toto téma toho bylo napsáno opravdu dost. Spousta lidí se po tomto pocitu pídí,  žel ne každý jej nalezne. A přitom je k tomu potřeba tak málo. Nic nás nestojí. A to je možná ten důvod, proč jej lidé nenalézají. Myslí si, že něco tak úžasného jako je pocit štěstí, musí stát spoustu úsilí, v horším případě peněz.

Stačí změnit své myšlení. Můžeme si vybrat. Naše mysl je svobodná. Je jen na nás zda je sklenice poloplná nebo poloprázdná. Zkusili jste někdy jít jen tak po ulici a každému, kdo kolem Vás projde, intenzivně přát aby se měl dobře. Uvidíte jej a v duchu si řeknete “ať se má dobře”. Automaticky se Vám na tváři rozzáří úsměv a pozitivní energie, kterou mysl vyprodukuje udělá lepší den nejen osobě jenž byla adresátem Vašeho krásného přání, ale i Vám samotným. A tím, že se z tohoto budete radovat a vyzařovat tak klid a spokojenost pomůžete i spoustě jiným. No řekněte, není příjemné vidět usměvavého člověka?

Energie mysli má neskutečný potenciál. Ale bohužel není exaktně měřitelná. Bohužel, protože spousta lidí věří jen v to,  na co si mohou sáhnout nebo je měřitelné některým z člověčích vynálezů.

Stačí myslet pozitivně a s dobrou vůlí a vaše tužby budou splněny.

Nechci si hrát na nějakého kazatele. Jsem sice křtěná, ale kostel nenavštěvuji, modlitby, jež někdo vymyslel za mě neodříkávám a církev vlastně vůbec nemusím. Mám však “něco” v sobě. Možná tomu můžeme říkat svědomí… Snažím se žít tak jako by moje svědomí byl můj nejlepší přítel a ono mi to vrací v podobě pocitu jež obsahuje titul článku… A proč mluvím o křesťanství? V mém životě mi v tomto směru hodně pomohla kniha Síla pozitivního myšlení. Autor Norman Vincent Peale v ní vysvětluje principy fungování energií a vše spojuje s vírou v Boha. Ateisté by se tak mohli hned ze začátku knihy tohoto zaleknout a k podstatné informaci se tak ani nedostat. A tou je… Nejtěžší je, uvědomit si, že závisí jen na mě, jak se budu cítit. Neboť jak říká Norman Vincent Peale ve své knize: “Nezáleží na situaci, ale na našem postoji k ní.” http://www.bibliohelp.cz/knihy/sila-pozitivniho-mysleni

Přeji všem ať najdou pramen svého štěstí sami v sobě a stanou se tak vyrovnanými jedinci, bez pocitu, že jich se štěstí netýká a když už, musí jim ho přinést někdo zvenčí..

Přeji si, ať  je na světě spousta vyrovnaných lidí.

Přeji si, ať se máte krásně ,)

Pay for Love!

 

 

 

Mám psa, respektive fenu. Jmenuje se Afrika. Je to kříženec (irský setr + boxer) + (rhodeský ridgeback). Není až tak podstatné jaké plemeno vlastníte, jakou má barvu či národnost, ale “láska za granule” platí ve většině případů. Samozřejmě znám ony příběhy, kdy pes, kterému zemřel pán, utrápil svou tělesnou schránku vyhladověním rovněž ke smrti… Myslím si však, že není dobré spoléhat na tyto případy a je lepší psa nazývat pravým jménem. Tedy pes, ne člověk.

Člověk jde takhle nočním Brnem a najednou Afrika tančícím způsobem změní stranu ulice, i když za normálních okolností by bez mého souhlasu nevkročila na silnici. Začne vítat pro mě neznámou paní s krvelačně štěkajícím bišonkem, maltézákem, či jiným satanem v rouše beránčím, které si s radostí pořizují dámy důchodového věku. Slušně pozdravím a nechám Afriku dokončit rituál. Přivolám ji k noze a odejdu. Zjišťování totožnosti oné strašně milé Afričiny tety mi přišlo nemístné a navíc není ani třeba. Pravděpodobně se jedná o maminku jedné slečny, která se jistě nehlásí k příznivkyním Immanuela Kanta (…mravní zákon ve mně.). Ona slečna se před nějakou dobou začala hodně “kamarádit” s teď už mým bývalým životním partnerem. A tak, když mi teď už její životní partner psa hlídá, navštíví jistě i tuto hodnou tetu se zásobou piškotů a salámu. Nezabředávejme do příliš zbytečných podrobností. Tímto jsem jen chtěla nastínit můj lehký smutek z Afričiné “zrady”. Jak může být tak krutá a vítat se s paní, jež porodila tu slečnu! Vidíte tu směšnost oné věty? A to je ono. Není to člověk je to pes. Je mu jedno, zda pracuje v charitě nebo je to masový vrah. Hlavně že na něj je hodný a dostane pamlsek, je vyvenčen a má kde spát.

Nu, nepropadejme depresím, pořád je spousta důvodů proč mít psa. Například je to výborný módní doplněk. Ach Afri, dnes mi krásně ladíš k mému koženému opasku

Člověka však napadne strašná myšlenka. Nejsou i mezilidské vztahy v podstatě na stejném základu? Čím víc od Tebe dostanu, tím Tě budu mít radši. Řeknete, že všichni nejsou jako ony slečny v bílých mercedesech, které nikdy nepracovali. Nemyslím tím jen materiální věci, máme také lichotky, službičky, možnost vyplakat se na rameno, sdílení stejného názoru, doprovázení na cestách, podporování v růstu… Ano, jsou to rysy přátelství. Miluju přátelství, zaujímá rozhodně vyšší příčku v hodnotovém žebříku než láska, která se v naší hitparádě propadla mezi outsidery. Ale když jdu až na samou podstatu vztahu lidských bytostí, mám takový pocit, že všechna naše kooperace je jen a pouze proto, abychom přežili. V dnešní době nejde tak přímočaře o holý život jako v jeskyních. To jen podporuje zaobalování oněch výše popsaných kooperací do kultivovanějších rozměrů.

Každopádně nám bylo dáno, abychom měli možnost naše zvířecí (i my jsme zvíře) pudy zaobalovat rozumem. Někdy je to velmi na škodu, protože lidé si intrikami a falešností, způsobenou onou rozumovou slupkou, dokáží mnohem více ublížit. Někdy ovšem rozum krotící pudy zachraňuje naše duše před utrápením se a rozedráním za živa.

Co z toho vyplývá? Studujme, vzdělávejme se, mějme se rádi, chovejme zvířata, buďme k sobě hodní…ale ve střehu a nezávislosti

 

 

Aim…

I want a thistle from the opposite river bank, the rose next to me is so near…

Conversation

Speaking without words is the best ever method of conversation. But on web it is hard to do it. So come to the reality! Fuck Facebook!

Story of Love

Letmý pohled, má krásné oči. Umí hrát na klavír a miluje zvířata… kdo miluje zvířata miluje děti. Má krásné vlasy a ta postava. Nekouří a mluví slušně. Má ráda fotbal!

Máš krásný zadek! Ty můj bojovníku!

Vezmeš si mě?! Štěstí! A jaké! Našli se. Pokloňte se tomu, protože jste našli svou druhou půli, která je na světě jen jedna. Vůbec není divné, že ta Vaše „jediná“ polovice bydlí ve stejném městě. Je to velká náhoda a štěstí, že se vyskytuje ta „jediná“ na světě právě zde. Děkujme za to, že ji nemusíme hledat na druhé straně zeměkoule, ale byla nám takhle krásně naservírována.

První rok, první dovolená v Chorvatsku, první dítě. Ó jak šťastný a pyšný otec. Podívejte borci, koho dokázal vytvořit. Je to King. A manželka je jeho Zlatíčko. Pouští ho na pivo a ještě mu uvaří, když potom přijde.Lásko mohl by jsi prosím po cestě z práce koupi láhev vína? Něco uvařím a uděláme si hezký večer. Ale jistě drahoušku. A nechceš dát Helenku na hlídání babičce, ať máme čas jen pro sebe?

Druhý rok. Už jdeš zase na pivo? Ale drahá, vždyť chodím jen o víkendu. Dobře Lásko, pojedeme v sobotu ráno na výlet? Ano, ale až se vyspím. No, dobře. Tak si to užij, ale nepřeháněj to.

Třetí rok. To si děláš srandu, slíbil si mi, že mě vezmeš k mé mamince. Promiň Lásko, musím v té práci zůstat opravdu déle, doděláváme projekt. No dobře. Víš ona Maruška je pořád pěkná holka, ale když si vzpomenu jaký tělo měla než jsme se brali, hmm. Ale miluju ji, podívej, jakou máme krásnou dcerku. Pepa je chlapák a ještě zůstává dýl v práci, abychom se měli dobře a konečně dostavěli domeček.

Čtvrtý rok. Uděláme si večer romantický večer? Promiň dneska ne, Franta slaví narozeniny a já už mu slíbil, že přijdu. To už budeš ale počtvrté tenhle týden v hospodě. No tak Lásko, tohle přece nebudeme řešit, večer si uděláme jindy. Juchů chlapi, du s váma, ale asi to pak budu muset dohnat. Co se dá dělat. To snad ne, už zase jsou ty špinavý spodky pod postelí! Néé, to prkýnko mě už fakt štve! Peepooo?! No nemáme se krásně. Domeček nám už stojí, podívej támhle začal kvést ten nový ovocný strom, co jsi zasadil, když se narodila Helenka. Hmm. Maru, zítra zůstanu dýl v práci, sem do satelitu je to celkem daleko, tak tam i přespím, brzo ráno máme poradu. Tatí ahooj, pojď si hrát! Tak jo prcku.

Pátý rok. Ta nová sekretářka je fakt kus, co Pepo. Ani mi nemluv. Maruška se poslední dobou nehlídá a trochu je to na ní vidět. Nechápu, co celej den dělá. Proč se trošku neudržuje. Tak malá je ve školce, teď ještě vyprat, vyžehlit. Radši i nakoupím, Pepa by na to zas zapomněl, navíc jde na ten volejbal. Fidoo, ne, budu to muset prát znovu. No to mi ještě chybělo, prasklá vodovodní baterie, však já si nějak poradím. Vy jste tak šikovná Simono a tu prezentaci jste opravdu dělala celou sama?! Kde jste vzala takovou kondici, tuhle skalní stěnu jen tak někdo nesleze. Nepovídejte, víte, mám na sebe hodně času. Je úžasná a skromná a ten zadek! Všechno nejlepší k narozeninám šéfe! Všechno nejlepší Pepo! Oslava se fakt vydařila, škoda, že nepřišla Maruška. Jo, malá je nemocná, tak s ní zůstala doma, ale prý si pozve kamošky a udělá si dámský večer, tak se nenudí. Nebudem si tykat? Jo já jsem Simona, ahoj Josef, teda Pepa. Maruško máme firemní školení v Jeseníkách, vydržíš to tady beze mně? Co se dá dělat, ale už mě to trochu štve, slíbil si, že vezmeš malou na ty koně. No, co se dá dělat, jeď. Pusu. Zdar Maminko a Ty Helenko Maminku nezlob. Ahoj Simčo, čau Pepo! To je zas opruz, to školení, půjdem se projít?

Máš krásný zadek! Ty můj bojovníku!

Marie, dneska nepřijdu, nečej mě. Pepa

Mám toho moc. Pepa

Porouchalo se mi auto, přijedu pozdě. Pepa

Odcházím, konečně jsem našel, to co celý život hledám, Simona je úžasná! A Helenka? Na té se pak domluvíme.

Jak mi to mohl udělat?!

No ona Simona přibrala a její matka je příšerná, ale ta nová provozní…

Vaginas Trip

Hladově vyhlížející vaginy šly na výlet a čekaly, že po cestě něco slupnou. Nečekaly však, že všechno jídlo je už dávno kontaminováno hormony a nic výživného v dosahu nenaleznou. Jen fastfoody. „Ó, měl by někdo začít podnikat v oblasti zdravého stravování! povzdechla si Chtělaslava. „A proč teda nezačneš sama?“ odvětila Mělamíra. Obě věděly, že takové podnikání v oblasti zdravého stravování není jen tak. Stojí to spoustu úsilí a výsledek je krajně nejistý. Troufám si tvrdit, ve většině případů dokonce ztrátový. Však najdou se i obchodníci, dá-li se jim tak říkat a snaží se v oboru působit i po opakovaných neúspěších. Stane se např. že takhle postaví nový podnik a najde si stálou klientelu, ale co se nestane. Přijede do města podnikavec vybaven franšízou některého světového stravovacího řetězce a klientky našeho drobného zdravého podnikavce pomocí reklamy na „zdravý“ fastfood odláká. Ty až po pár kilech navrch a zkrachování našeho dobrodince zjistí, že se ocitly v začarovaném kruhu…